Sága Plantagenetů Série

Tato sága sleduje vzestupy a pády jedné z nejmocnějších královských dynastií Anglie. Od ambiciózních počátků až po rozsáhlou říši, která se rozprostírala přes Evropu, je tato série plná politických intrik, válek a osobních dramat. Ponořte se do středověké historie plné fascinujících postav, jejichž činy formovaly osud národů. Jedná se o epický příběh moci, zrady a neúnavné touhy po vládě.

Přísaha na volavku. Dynastie Plantagenetů. 9. díl

Královy pošetilosti. Dynastie Plantagenetů. 8. díl

Doporučené pořadí čtení

1
Předehra
Jean Plaidy
362 stránek
13 hodin čtení
3,9(1380)Ohodnotit
Když Vilém X. umírá, ponechává vévodství akvitánské v rukou své patnáctileté dcery Eleonory (Eleanor d' Aquitanie, 1121 - 1204). Avšak takové postavení neprovdané ženy by mohlo uvrhnout celé království do nebezpečí. Proto na smrtelné posteli píše Vilém poslední vůli, která by měla jeho dceru i vévodství ochránit - přislibuje její ruku budoucímu francouzskému králi. Eleonora vyrůstá v krásnou a romantickou královnu, avšak svou pevnou vůli zdědila po královských předcích a je proto rozhodnuta neomezeně vládnout Akvitánii opřena o moc svého manžela. Její odhodlání nezná hranic a Eleonora se v nadcházejících letech stane jednou z nejskandálnějších královen historie. Cyklus Dynastie Plantagenetů
2
Vzbouření orlíků
Jean Plaidy
350 stránek
13 hodin čtení
3,9(792)Ohodnotit
Zvěsti o mučednictví Tomáše Becketa se rozšiřují po celém křesťanském světě a vina padá na hlavu Jindřichovu. Dva roky na to je Tomáš kanonizován a postavení Jindřicha Plantageneta (Jindřich II., 1133 - 1189) je na pováženou - za svou účast na Becketově vraždě je pronásledován samotným papežem, a ví také, že má velkého nepřítele ve své manželce Eleanoře za svou dlouhotrvající nevěru s Rosamundou Cliffordovou. Elenor si žádá pomstu a s pomocí francouzského krále Filipa štve své syny proti jejich otci i jednoho proti druhému. A starý orel Jindřich musí přemoci neposlušnost a intriky svých nebezpečně kroužících potomků. Cyklus Dynastie Plantagenetů
3
Lví srdce
Jean Plaidy
362 stránek
13 hodin čtení
3,9(746)Ohodnotit
Jindřich II umírá a na trůn nastupuje jeho syn Richard. Ten slibuje, že dobude zpět pro křesťanský svět Jeruzalém. Aby svůj slib splnil, je ochoten riskovat celé království, a neodradí jej ani intriky jeho zrádného bratra Jana, který se usiluje svrhnout jej. Richardův život je jedním velkým dobrodružstvím, avšak román není jejich výčtem, ale odhalením svérázné povahy nejromantičtějšího krále Anglie. Doba, v níž rytířství a krutost kráčejí ruku v ruce, se blyští nádherou a barvami a obydlují ji takové postavy, jako mazaný král Francie, jemuž srovnání s anglickým sokem nedá spát, Richardova královna Berengária, které se nikdy nepodařilo získat takové místo v jeho srdci, po němž toužila, sestra Joanna, která jej zbožňovala a přesto se mu vzpírala, násilnický a zrádný bratr princ Jan i stárnoucí královna Eleonora. Ale všemu dění dominuje romantický panovník, jehož lví srdce nezná strachu, jak uznávají jeho přátelé i protivníci. První vydání.
4
Princ temnot
Jean Plaidy
323 stránek
12 hodin čtení
4,0(608)Ohodnotit
S historickou přesností a poutavým stylem pokračuje Jean Plaidy vzrušující plantagenetskou ságu příběhem Jana, kdysi soupeře a teď následovníka Richarda Lví srdce. Po předčasné Richardově smrti zůstávají dva uchazeči o trůn - Richardův synovec Arthur a nejmladší bratr Jan. Baroni volí s obavami Jana, protože ačkoli nemá nejlepší pověst, Arthur v Anglii nikdy nežil a lidé ho považují za cizince. Brzy se projeví Janova osobnost - nespoutaná smyslnost, vznětlivá a prudká povaha, krutost, lenost, nedostatek zájmu o povinnosti, nespravedlnost a cynismus. Janova vášeň ke krásné teprve dvanáctileté Isabelle z Angouleme a její únos se stanou jednou z příčin vedoucích ke ztrátě zámořských území. A když začne být zřejmé, že Arthur skutečně ohrožuje jeho postavení, Jan se nerozpakuje zabránit synovci získat korunu těmi nejkrutějšími prostředky. Po Arthurově zmizení je Jan podezřelý z vraždy, což spojí jeho nepřátele. Jan téměř přijde o korunu, papež uvalí na zem klatbu a cizinci opět útočí na anglickou půdu. Uprostřed těchto tragických událostí stojí Jan - král, jehož se všichni poddaní bojí, dokud se mu nevzepřou, neodhalí jeho slabost a nedonutí ho v Runnymede podepsat Magnu chartu. Jeho krutost a bezcitnost k nepřátelům dá vznik pověsti, že rod z Anjou je poskvrněn satanovou krví a Jan je skutečný ďábel - princ temnot.
5
Válka královen
Jean Plaidy
403 stránek
15 hodin čtení
3,8(51)Ohodnotit
První polovině třináctého století dominovaly v Evropě dvě mocné ženy. Obě krásné, hrdé a ctižádostivé. Obě byly panovnicemi nejmocnějších a navíc sousedících říší a musely se nevyhnutelně dostat do konfliktu. Přece se však velice lišily. Isabella z Angouleme, žena anglického krále Jana, byla plamenná, nemilosrdná a vášnivá. Svou krásu a smyslnost nosila jako zářící klenoty, kterými zlákala všechny muže, s nimiž se střetla. Blanka Kastilská, žena francouzského krále Ludvíka VIII., byla líbezná, vyrovnaná a silná. Odívala se do své královské vznešenosti a cti jako do šatů. Blanka na první pohled odkryla zlo skrývající se v krásném těle Isabellině. A takto zrodivší se nenávist ji nikdy neopustila, a byla opětována - Isabella se nezastavila před ničím, jen aby zničila francouzskou královnu. Cyklus Dynastie Plantagenetů.
6
Královna z Provence
Jean Plaidy
3,6(48)Ohodnotit
Anglie byla neklidná a král Jindřich, ač měl dobrou vůli a snahu, byl slabý a nedokázal zkrotit barony pamatující vládu jeho krutého a neschopného otce Jana. Magna Charta byla zaklínadlem a symbolem triumfu šlechty nad králem a jemu nebylo dopřáno, aby na to zapomněl. Konečně král nachází oporu v nejkrásnější ze čtyř dcer hraběte z Provence, jež všechny se staly královnami, kterou si slavnostně bere v lednu roku 1236. Ovšem stává se jejím otrokem a jeho poddaní nesdílejí jeho radost z darů a povyšování královniných příbuzných. Revolta je nevyhnutelná a do jejího čela se staví dobrodruh Simon de Montfort, jenž se tajně oženit s královou sestrou. Po bojích slabý král ustupuje a Montfort zřizuje první parlament. Avšak i v těchto těžkých časech je Jindřich věrně podporován celou rodinou a z královny se stává vůdčí osobnost nejen na dvoře, ale v celém království. Díky ní je šťastným mužem, i když jej vlastně téměř připravila o království.
Zobrazit detail
7
Kladivo na Skoty. Dynastie Plantagenetů. 7. díl
Jean Plaidy
354 stránek
13 hodin čtení
3,7(50)Ohodnotit
Po smrti Jindřicha III. se jeho syn Eduard (1239-1307) vrací ze Svaté země. Silný muž oddaný svému poslání má však i slabinu - lásku ke své rodině. Jeho snem bylo sjednocení království anglického, skotského a waleského. A to se mu téměř i podařilo, přemohl ve Walesu vládnoucího Llewellyna i skotského hrdinu Williama Wallace. Eduard Longshanks patřil k největším anglickým vládcům, silný a spravedlivý, i krutý, když to považoval za nutné. Umírá však v nejistotě, úkol není dokončen a koruna připadne rozmařilému synovi. Z cyklu Dynastie Plantagenetů.
Zobrazit detail
8
Královy pošetilosti. Dynastie Plantagenetů. 8. díl
Jean Plaidy
368 stránek
13 hodin čtení
3,6(40)Ohodnotit
Eduarda II. (1284 - 1327) povolal po nástupu na trůn Pierse Gavestona zpět ke dvoru. A jejich vztah zůstal skandálním i po králově svatbě s Isabelou, což mu královna nikdy neodpustila. Skoti po smrti Eduarda I. s Robertem Brucem v čele porazili Angličany u Bannockburnu a vlivní baroni se postavili proti Gavestonově aroganci, král si dělal nepřátele všude. Největším protivníkem však byla jeho zhrzená, trpělivě čekající manželka. Když se zamilovala do Rogera de Mortimer a spojila se s ním, nastal její čas. Pošetilého krále pak čekala jen strašná smrt za hradbami berkeleyského hradu.
9
Přísaha na volavku. Dynastie Plantagenetů. 9. díl
Jean Plaidy
410 stránek
15 hodin čtení
3,9(42)Ohodnotit
Poté, co byl, z příkazu své manželky Izabely a jejího milence Rogera de Mortimer, král Eduard II. barbarsky zavražděn v berkleyském hradě, stává se novým králem teprve čtrnáctiletý Eduard III. (1312 – 1377). Ten je již zamilován do Philippy z Hainaultu a královna, aby odvedla jeho pozornost od otcovy smrti, mu povoluje svatbu. Eduard si nárokuje také francouzský trůn po své matce, která byla dcerou Filipa IV. a tuto ambici v něm podněcuje Robert z Artois, nenávidící francouzského krále, který přijel do Anglie s úmyslem vyprovokovat válku mezi oběma královstvími. Eduard se nechce pustit do nebezpečného dobrodružství, ale nakonec je Robertem vyprovokován. Ten uloví volavku a na banketu ji upečenou předloží králi a přitom jej přirovná, za jeho nechuť k útoku na Francii, k tomuto mírnému ptáku. A Eduard, aby nebyl považován za zbabělce, přísahá, že Francii dobude. Na Eduardově nádherném středověkém dvoře se pohybuje mnoho pozoruhodných postav, jež po sobě zanechaly historickou stopu. Především jeho milující žena Philippa a jejich děti, z nichž vyniká slavný Černý princ, hrdina od Crécy a Poitiers, zkažená královna matka Isabela a další. Mezi všemi však vyniká král, pohledný a silný, velký vůdce, shovívavý otec a milující manžel., vítězný ve válkách a vedoucí svou zemi k prosperitě. Z velkého muže se však nakonec stává slabý stařec ovládaný intrikami své milenky. Dynastie Plantagenetů
10
K neblahému konci
Jean Plaidy
416 stránek
15 hodin čtení
4,0(48)Ohodnotit
Hrdinný Eduard, Černý princ, umírá dříve, než jeho již senilní otec, a dědicem trůnu se stává jeho mladý syn, Richard z Bordeaux (Richard II., 1367 – 1400), jehož obklopují ambiciózní strýcové. Nejstarším z nich je John z Gauntu, který se po svatbě s Blanche z Lancasteru stal vévodou a po králi nejbohatším a nejmocnějším mužem v zemi, a je také tím, kdo nejvíc touží po koruně. Při povstání sedláků vedeném Watem Tylerem prokáže mladý Richard jak odvahu, tak vojenské schopnosti v bitvách u Mile Endu a Smithfieldu, a zdá se, že bude dobrým panovníkem. Žije ve šťastném manželství s Annou Lucemburskou, ale jeho extravagance a sklon k tomu obklopovat se svými oblíbenci jej přivádí do neustálých konfliktů. A tak musí nakonec čelit obžalobě lordů hrozících sesadit jej z trůnu a omezujících jeho moc. Živý obraz dvora ukazuje královy pošetilosti, i jeho oddanost příteli Robertu de Vere a lásku k oběma královnám, bystré Anně, a po její smrti i Isabelle. Ale také jeho zaslepenou cestu ke katastrofě. Nikdy Lordům odvolatelům nezapomněl utržené příkoří a krutě se pomstil. Tuto ránu mu však syn Johna z Gauntu, Henry z Bolingbroke, tvrdě vrátil, zbavil jej trůnu a uvěznil na hradě Pontefract. Dynastie Plantagenetů
11
Hvězda Lancasterů. Dynastie Plantagenetů. 11. díl
Jean Plaidy
4,0(44)Ohodnotit
Po Richardově porážce a smrti se Henry Bolingbroke nechal korunovat (Jindřich IV.). Ale trpěl vážnou chorobou a byl obklopen nepřáteli – Welšany, Skoty i příznivci bývalého krále, a země byla neustále ohrožována povstáními. Dvoru dominoval jeho nejstarší syn Harry z Monmouthu nedočkavě čekající na příležitost zmocnit se koruny a vedoucí skandální život. Pak se Harry stal králem Jindřichem V. a nastala zázračná změna, z mladíka vyrostl velký král a hrdina od Agincourtu, a ze starého prostopášníka neúnavný církevní reformátor. Z cyklu Dynastie Plantagenetů
Zobrazit detail
12
Epitaf pro tři ženy. Dynastie Plantagenetů. 12. díl
Jean Plaidy
3,8(33)Ohodnotit
Jindřich VI. byl mladým králem obklopeným ctižádostivými lidmi. Tři ženy, které vstoupily do jeho života, hluboce a trvale ovlivnily i celou historii. Jindřichova matka, Kateřina z Valois, se zamilovala do Owena Tudora a společně založili tudorovskou dynastii. Johanka z Arku, selská dívka, která za svou zem obětovala život, pronásledovala Jindřicha až do jeho smrti. A až příliš ctižádostivá Eleanor z Gloucesteru svými intrikami ohrozila život mladého krále a draze za své činy zaplatila… Z cyklu Dynastie Plantagenetů
Zobrazit detail
13
Rudá růže z Anjou
Jean Plaidy
394 stránek
14 hodin čtení
3,8(54)Ohodnotit
Postupně se stávalo zřejmým, že Jindřich VI. je sice dobře uzpůsoben pro královský život, ale již méně pro vládu nad říší. Kromě toho na svou příležitost čekal Richard, vévoda z Yorku, který byl přesvědčen, že by byl nejen lepším panovníkem, ale že má i větší právo na trůn. V těchto neklidných časech přichází do Anglie Markéta z Anjou, která zdědila sílu své babičky Yolandy Aragonské i své matky Isabelly z Lorraine, vládnoucí za svého muže. Anglii vládnou hrabě z Warwicku a Richard z Yorku a schyluje se k válce růží. A když se krále zmocní dědičná duševní choroba, musí královna sama bojovat za svou korunu a synovo dědictví. Štěstěna přechází z jedné strany na druhou, dokud se neobjeví mladý Eduard a nedobude korunu. Vášnivá a impulzivní Markéta však bojuje až do hořkého konce. Z cyklu Dynastie Plantagenetů
14
Slunce v plné slávě. Dynastie Plantagenetů. 14. díl
Jean Plaidy
398 stránek
14 hodin čtení
3,9(36)Ohodnotit
V době své korunovace se Eduard IV. zamiloval do Alžběty Woodvillové, mladé vdovy po Johnu Greyovi, jenž padl v bitvě u St. Albans na lancasterské straně, která byla považována za nejkrásnější ženu Anglie. A přes varování svých přátel se s ní oženil, když odmítla stát se jeho milenkou. Ačkoli se jí celý život věnoval, proslavil se svými nespočetnými milostnými dobrodružstvími. A tak Alžběta jen doufala, že královy aféry nezničí jejich život, a rodila mu stále další a další děti. Eduard byl stejně prudký a ukvapený v politice jako v osobním životě. Stále středem pozornosti, ať se nacházel mezi přáteli či nepřáteli, měl nádherné vzezření i vystupování a byl milován svými blízkými. Podobal se svému oblíbenému symbolu – zářivému slunci obklopujícímu yorskou růži. Z cyklu Dynastie Plantagenetů.